Vizuální metodologie pro krajinnou observatoř

Využití výtvarného umění při pozorování krajiny, metaforické prezentaci výzkumu, vytváření vyprávění o vědeckých výsledcích a spolupráci s komunitou

About

Vizuální metodologie pro krajinnou observatoř

Vizuální metodologie pro krajinářskou observatoř je vzdělávací kurz pro zavádění a využívání vizuálních nástrojů pro práci a komunikaci s komunitou a se stakeholdery v oblasti územního a krajinného plánování v přístupu ke zlepšování krajiny a zvyšování kvality života. Jedná se o přístup ke sjednocení umělecké tvorby a metod vizuální komunikace s vědeckým a krajinným výzkumem.

Vizuální metodologie využívá jako nástroje vizuální prezentace různé výtvarné prostředky – fotografie, ilustrace, kresby, piktogramy a koláže, stejně jako vyprávění příběhů a videomateriály. Cílem je umožnit mladým vědcům, komunitě a zúčastněným stranám komunikovat a vzájemně sdílet své znalosti, nápady, názory a potřeby týkající se zděděných krajinných hodnot a podpořit tak kontextuální výzkum krajiny. Zavádění vizuálních metodik zapojuje komunitu a zúčastněné strany do vědeckého výzkumu a plánování krajiny, čímž se rozvíjí rámec krajinné observatoře a rozšiřuje její síť.

Teoretickým rámcem pro využití vizuálních metodologií je Krajinná observatoř. Krajinná observatoř je síť institucí a zúčastněných stran, prostor pro výměnu zkušeností o dynamické rovnováze, interakcích a proměnách mezi přírodními a antropogenními sítěmi. Koncept krajiny je chápán jako interakce mezi přírodními a kulturními sítěmi a také jako vzájemný vztah přírodních a kulturních statků a jejich kontextu. Prostorovým záběrem Krajinné observatoře je středomořské evropské prostředí intenzivní interakce mezi pobřežím a vnitrozemím, které zahrnuje přírodní vazby různých stanovišť a biodiverzity až po kulturně-historické, funkční a symbolické vazby.

Tento vzdělávací kurz je zaměřen na využití výtvarného umění při rozvoji vyprávění o vědeckých úspěších a/nebo metaforické prezentaci výzkumných metod a výsledků. Kurz tedy integruje čtyři kroky výzkumu a sebezdokonalování: pozorování krajiny, vyprávění příběhů o výzkumu a/nebo projektu, dynamické vyprávění o vědě a (povzbuzování) spolupráce s komunitou a zapojenými subjekty.

Cílová skupina

  • Mladí výzkumní pracovníci zabývající se prostorovými tématy v oblasti věd o živé přírodě,
  • Územní plánovači, architekti a další odborníci, kteří se podílejí na plánování a analýze území, a to jak v krajině, tak v městském kontextu,
  • Administrátoři, kteří se podílejí na procesech územního plánování v rámci kolektivního projektu,
  • Komunitní a místně angažované organizace,
  • Malé a střední podniky (MSP) působící na místní úrovni.

Výhody používání nástroje

  • Umožnění (všem zainteresovaným stranám) sdělovat vlastní znalosti, nápady, názory a potřeby týkající se zděděných hodnot krajiny,
  • Získávání nových poznatků o krajinné realitě a jejím ztvárnění prostřednictvím osobního výzkumu a od ostatních zapojených skupin,
  • Zlepšení prezentačních dovedností s cílem nabídnout veřejnosti jasnější představu o tématu výzkumu nebo volbě návrhu během vývoje plánování,
  • Získání zpětné vazby a podnětů k prezentovanému výzkumu a/nebo projektům od komunity a všech zapojených skupin,
  • Integrované povědomí o tom, že výzkum a/nebo projekt (plánování území) jsou kolektivní procesy.